Čtyři důvody, proč je noc v Istanbulu stále tím nejlepším zápasem Ligy mistrů

Ano, včera jsme byli svědky nezapomenutelného večera, který se bez debat zapíše (nejen) do historie Ligy mistrů tučným písmem. Barceloně se v bitvě proti PSG povedlo něco neuvěřitelného. Po zápase padaly přívlastky jako „nejlepší zápas“ nebo nejlepší obrat v historii, ale přitom se v tom náhlém emočním vypětí rychle zapomnělo na Istanbul. TEN ISTANBUL z roku 2005. TEN ZÁZRAK, který i po včerejšku, ať už byl sebevíc hektický a neuvěřitelný, stále zůstává nedotknutelným. Proč? Máme hned čtyři pádné důvody.

Liverpool měl méně času a žádnou přípravu

V první řadě si musíme uvědomit, že hráči Liverpoolu měli na zvrat ve finále proti AC Milán jen jeden poločas. Po prvních 45 minutách byli psychicky na dně, přesto se museli dát dohromady a nastřílet tři góly, aby se šlo alespoň do prodloužení. To se jim nakonec povedlo za pouhých šest minut! V památném penaltovém rozstřelu pak zazářil Jerzy Dudek a nejmagičtější noc v historii Ligy mistrů byla na světě.

Reds neměli oproti Barceloně luxus celých devadesáti minut na obrat, nehráli na zaplněném domácím stadionu a už vůbec neměli dvoutýdenní přípravu na zápas. Kdepak, měli pouhých 15 minut v kabině a nezdolné fanoušky věřící v zázrak, kteří i po tak krutém poločase zpívali slavnou hymnu You’ll Never Walk Alone.